Poznejte svět Prosecco
Spotřebitelé po celém světě konzumují šumivá vína jako nikdy předtím. Zpráva od producentů a výrobců vína je více než jasná – „bubliny“ se mohou pít kdykoliv, ne jen při oslavách.
Král je mrtev, ať žije král!
O Prosecco
I tímto známým citátem by se dal nazvat poměr mezi Prosecco a Champagne, kdy starší a známější celé roky udával směr a dělal ze šumivého vína záležitost spíše vyšších vrstev a speciálních příležitostí.
Ale již několik let tomu tak díky prosecco není. Prosecco je novým králem mezi šumivými víny, hlavně v počtu prodaných lahví. Ročně je to nyní až 660 milionů. Důvod je prostý. Poté, co vzniklo consorcium Prosecco DOC, začalo chrlit levnějŠí varianty prosecco do celého světa. Navíc perlivá verze se používá do velmi oblíbeného koktejlu Aperitif spritz. Takže spotřeba pak letí raketově nahoru. Ale pokud si chcete vychutnat opravdu kvalitní prosecco doporučujeme spíše variantu DOCG. O těchto apelacích se ještě v textu níže dozvíte více.
Teď si sedněte a začínáme, je čas na aperitivo. Tato událost se stala ikonickým okamžikem italského životního stylu. Prosecco je díky své variabilní cukernatosti vhodné jako odpolední sklenička, aperitif, ale taky se dobře páruje s jídlem.
Prosecco je šumivé víno, které pochází z vinic na severu Itálie, z regionů Veneto a Friuli. Rozděluje se podle několika aspektů jako jsou apelace, cukernatost, oblast nebo třeba šumivosti. Musí obsahovat minimálně 85% odrůdy Gléra a 15% povolených starobylých odrůd povolených k blendování.
Něco málo z
HISTORIE
Prosecco je název italského vína, dříve též název bílé odrůdy vinné révy. Název je odvozen od vesnice, která je součástí Terstu v severní Itálii. Od roku 2010 smí být Prosecco užíváno jen k označování původu vína, odrůda pro výrobu prosecco se nyní jmenuje Glera. První zmínka o slovu Prosecco je z roku 1754. Například se traduje legenda, že když polský král Jindřich III. prošel Coneglianem na své cestě za francouzským králem, zastavil se v této oblasti a pil nápoj, který by jako pocházel z Neptunovy fontány. Není těžké si představit, že toto bílé víno mohlo být Prosecco, nebo alespoň starodávný předchůdce, který položil základy toho, čím se Prosecco stalo.
Když se vrátíme k první zmínce o jménu, Francesco Maria Malvolti, poprvé o něco méně než 20 let vytvořil spojení mezi Proseccem a Conegliano Valdobbiadene. Všechna slavná vína musí mít region, který lze nazývat domovem, a Malvotiho založilo to, co dnes všichni známe jako region, který produkuje Prosecco.
V roce 1876 byla založena Conegliano’s School of Winemaking, což byl zlomový okamžik pro celý vinařský průmysl. Společnost Prosecco zavedla novou vlnu vzdělávání, která měla ovlivnit práci mnoha vinařů, které by mohlo přinést příští století. Inovace stále přicházely. V roce 1923 byla zřízena Experimentální stanice pro vinařství, další důležitá vinařská památka a vzdělávací zařízení se sídlem v regionu Prosecco. Ve třicátých letech 20. století průmysl poskytoval výraznější hranice pro samotný region, což omezovalo produkční oblast a zajišťovalo dosažení vyšší kvality ve většině ročníků. Prosecco získala ještě větší sledovanost, až to natolik, že konec druhé světové války se shodoval současně s vytvořením bratrstva Prosecco. To se později vyvinulo v to, co nyní známe jako Konsorcium pro ochranu Prosecca z Conegliana a Valdobbiadene, ale obě organizace se věnovaly zlepšování toho, co bychom nyní nazvali „značkou“ Prosecco.
Prosecco konečně získalo status DOC v roce 1969, jen několik krátkých let po vytvoření Strada del Prosecco. První vinařská cesta v Itálii, která připravila cestu pro odvětví vinařské turistiky, kterému se dnes daří. Toto důležité období pro produkci Prosecca vyvrcholilo v roce 1979, kdy profesor Tullio De Rosa napsal několik textů, které informovaly producenty o tom, jak zdokonalit své techniky a udělat Prosecco tak, jak bylo zamýšleno. Stejně jako Valierova práce v 19. století, i knihy De Rosy se ukázaly jako nástroj pro neustále se zlepšující standardy Prosecca.
Tím se dostáváme přímo do moderní doby nebo do dvacátých let, pokud jim chcete tak říkat. Prosecco se díky práci těch ve 20. letech 20. století dostalo od úspěchu k úspěchu. V roce 2009 zaujalo Conegliano Valdobbiadene své právoplatné místo jako region DOCG, což byl 44. region v Itálii. Byla to dlouhá doba, protože kvalita Prosecca toto označení více než odůvodňovala.
Produkce
VÝROBA
Výroba šumivého vína v oblasti Conegliano Valdobbiadene vznikla experimenty Antonia Carpenèe a poté byla na začátku 20. století vylepšena společností, která nese jeho příjmení. Prosecco se obvykle vyrábí alternativní metodou Charmat – Martinotti, při níž sekundární kvašení probíhá spíše ve velkých nádržích z nerezové oceli než v každé jednotlivé láhvi jako u Champagne, Cava nebo Franciacorta.
Takže výroba vína je levnější a minimální doba výroby je 30 dní. Kvalitnější Prosecco používající tuto metodu bude víno fermentovat po delší dobu, přibližně 9 měsíců (Charmat Lungo). Pravidla výroby obou DOCG nicméně umožňují použití tradiční metody sekundárního kvašení v láhvi, známé v Itálii jako Metodo Classico. Pravidla DOC a DOCG umožňují až 15% vína Prosecco být směsí Verdiso, Bianchetta Trevigiana, Perera, Chardonnay, Pinot Bianco, Pinot Grigio nebo Pinot Noir.
Dělení dle
KVALITY
V roce 1962 založila skupina producentů šumivých vín Consorzio di Tutela del Prosecco di Conegliano Valdobbiadene, které ustanovilo soubor výrobních předpisů za účelem ochrany kvality vín. O několik let později díky tomu získali od Ministerstva zemědělství odměnu a byla uznána produkční zóna DOC.
Konsorcium sdružuje producenty s cílem chránit a propagovat Prosecco Superiore v Itálii i po celém světě. V roce 2009 bylo Conegliano Valdobbiadene klasifikováno nejvyšší kvalitou Denominazione di Origine Controllata e Garantita (DOCG).
PROSECCO DOCG
Conegliano Valdobbiadene Prosecco Superiore je D.O.C.G. šumivé víno vyrobené výlučně v kopcích oblasti Conegliano Valdobbiadene z odrůdy Glera pěstované mezi 15 obcemi (městské oblasti). Povolený výnos hroznů ve vinicích je 13,5 tun na hektar. Každé vinařství smícháním hroznů z různých mikrozón v této oblasti vytváří směsi (cuvée), které fungují jako ukazatele vlastní vinařské filozofie. Vychutnat si ho můžete ve verzích Extra Brut, Brut, Extra Dry a Dry, klasifikovaných podle úrovně zbytkového cukru.
PROSECCO DOCG RIVE
Pojem “Rive” označuje strmé svahy kopců, které jsou charakteristické pro danou zónu. Tato kategorie zdůrazňuje rozmanité výrazy Conegliano Valdobbiadene. Rive vína pochází z nejnáročnějších, nejkvalitnějších vinic, kterých je celkem 43. Každá z nich vyjadřuje odlišnou a výraznou kombinaci půdy, expozice a mikroklimatu. V Rive jsou výnosy vinic sníženy na 13 tun hroznů na hektar a povolen je jen výhradně ruční sběr.
PROSECCO DOCG CARTIZZE
Absolutní špičkou u prosecca je Cartizze. Od roku 1969 má zvláštní předpisy. Zahrnuje pouze 107 hektarů vinic a leží ve Valdobbiadenne mezi nejstrmějšími svahy San Pietro di Barbozza, Santo Stefano a Saccol. Perfektní kombinace mírného mikroklima a starodávných půd, složených z morénu, pískovce a jílu, dodává těmto vínům jedinečné vlastnosti. Maximální výnos je 12 tun hroznů na hektar.
DOCG SUI LIEVITI (ANTICO, RUSTICO, FONDO. COL FONDO)
Toto je název tradičního Prosecca na kalech se sedimentem v lahvi, nazývaným také „sur lie“ nebo „col fondo“, první verze s bublinami, která se v těchto kopcích vyráběla. Kvasinky („lieviti“), které dávají tomuto druhu vína název, jsou ty, které spadají na dno láhve, ve které probíhá opětovné kvašení, v souladu se starodávnou metodou výroby šumivých vín, která je nyní stále více vyhledávána. Vyrábí se ve stylu Brut Nature a je to temperamentní, mírně zakalené šumivé víno s velmi jemnými bublinkami. Ve srovnání s klasickým Prosecco Superiore jsou tóny podobné jablku méně výrazné, zatímco ve vůni jsou díky kvasinkám širší a komplexnější pocity, které jsou podepřeny klasickým nádechem křupavého chleba.
DOCG ASOLO
Vinice pro výrobu DOCG Asolo Prosecco se nachází na území 19 obcí kolem města Asolo. V rámci 15% též může obsahovat odrůdy verdiso, bianchetta trevigiana a perera. Základem zůstává glera. Apelace Docg získali několik měsíců po Conegliano Valdobbiadene Prosecco Superiore. První vinice uznaná v této apelaci patří vinařství Dal Bello.
PROSECCO DOC TREVISO
Výrobní oblast Prosecco DOC se nachází v severovýchodní oblasti Itálie a přesněji na územích spadajících do 4 provincií Friuli Venezia Giulia (Gorizia, Pordenone, Terst a Udine) a do 5 provincií Veneto (Belluno, Padova, Treviso, Benátky, Vicenza), jedna z nejkrásnějších oblastí italského poloostrova.
Když probíhá úplná sklizeň hroznů, vinifikace a plnění do lahví v provinciích Treviso a Terst, lze použít speciální zmínky Prosecco DOC Treviso a Prosecco DOC Trieste . Dvě provincie, které v průběhu historie hrály zásadní roli při výrobě Prosecca.
Jeho květinová a ovocná vůně, svěží, lehká a živá chuť: Prosecco DOC je víno, které symbolizuje jednoduché, rafinované pití ztotožňované s nezaměnitelným životním stylem Made in Italy .
Hrozny používané pro Prosecco DOC jsou hlavně Glera , kvalita typická pro severovýchod Itálie od římského věku. Glera je druh bílého hroznu. Její větve jsou tmavě oříškové a vytvářejí velké množství hroznových shluků slámově zbarvených.
Dělení prosecco je zde shodné jako u apelace DOCG, liší se pouze v oblasti pěstování.
Dělení dle
ŠUMIVOSTI
SPUMANTE (ŠUMIVÉ)
Druhá fermentace v autoklávě probíhá s vyšším tlakem, minimálně 3 bary. Výsledkem je více či méně intenzivní slámově žlutá, brilantní barva s perzistentní pěnou. Příjemná, svěží, ovocná a zakulacená chuť s tóny použitých hroznů. Poznáte podle korkového uzávěru (hřib) a bezpečnostního drátku (agrafa).
FRIZZANTE (PERLIVÉ)
Druhá fermentace v autoklávě probíhá s nižším tlakem, maximálně 2,5 baru. Výsledkem je čerstvé víno s méně bublinkami, které jsou ale větší a agresivnější jak u šumivých vín, což má za následek rychleiší ztrátu perlení po otevření lahve. Existují 3 druhy uzávěrú – korek, šroubování a korunka.
TRANQUILLO (TICHÉ)
Toto je nejméně známá verze: skutečný specializovaný produkt. Získává se z nejhustěji zasazených vinic, kde se sklízejí hrozny, když jsou velmi zralé. Jeho barva je jemná slámově žlutá a jeho vůně je po jablkách, hruškách, mandlích a medu.
Rozdělení dle
ZBYTKOVÉHO CUKRU
ODRŮDY PRO VÝROBU
Prosecco
GLERA
Jedná se o hlavní odrůdu, která musí tvořit minimálně 85% směsi pro prosecco. První písemná zpráva o její existenci v této oblasti pochází z roku 1772 (tehdy prosecco). Samotné hrozny jsou jemně zlatožluté a výsledné víno je charakteristické výraznými ovocnými a květinovými tóny.
SPUMANTE (ŠUMIVÉ)
Druhá fermentace v autoklávě probíhá s vyšším tlakem, minimálně 3 bary. Výsledkem je více či méně intenzivní slámově žlutá, brilantní barva s perzistentní pěnou. Příjemná, svěží, ovocná a zakulacená chuť s tóny použitých hroznů. Poznáte podle korkového uzávěru (hřib) a bezpečnostního drátku (agrafa).
VERDISO
Tato odrůda se zde pěstuje od 18. století. Bobule mají tvar vajíčka a po dozrání získají citronově žlutou barvu. Proseccu dodávají šťavnatou kyselost.
PERERA
Odrůda se historicky pěstovala především na vinicích Cartizze. Hrozny jsou intenzivně žluté a charakteristickou vůní připomínají zralé hrušky. I v malém množství proseccu výrazně dodá ovocné tóny ve vůni i v chuti.
BIANCHETTA
První zmíňky o této odrůdě pocházejí z 16. století. Má malé hrozny, které dozrávají dříve než jiné odrůdy. Proto je hojně využívána v chladnějších letech. Často se vyskytuje ve vyšších oblastech, které jsou pro pěstování obtížnější.
